ZELENÉ ŠPAGETY

Inspiroval mě recept z kulinářského videoblogu Bosh.
Na dvou lžících oleje necháme změknout 1 – 2 pokrájené cibule a tři stroužky česneku, přidáme lžičku nadrcené černé hořčice (semínka), sůl, pepř, 250 g pokrájených lístků špenátu (pár si jich odložíme stranou na ozdobu), 100 g mraženého či čerstvého hrášku, hrst čerstvé bazalky, a dusíme deset minut ve vlastní šťávě. Odstavíme, vmícháme šťávu z půlky citrónu a rozmixujeme. Uvaříme 400 g semolinových špaget, do horkých vmícháme 100 g mraženého (čerstvého) hrášku, 8 – 10 nakrájených sušených rajčat naložených v oleji a hotovou zelenou omáčku. Dobře promícháme a na talíři zdobíme syrovým špenátem.


OLIVOVNÍK

Těžko bychom hledali strom, který má pro historii, mytologii, kulturu i výživu člověka větší význam než je právě olivovník. Tento strom se svými plody byl pěstován a využíván už od mladší doby kamenné a vztahuje se k němu nespočet mýtů a legend. Některé prameny mluví o tom, že olivovníky byly součástí zahrady Getsemanské. My lidé mu máme také být za co vděční. Ačkoliv tento nádherný, dlouhověký a úctyhodný strom neroste v našem zeměpisném pásmu, není snad člověka, který by neznal olivy a olej z nich získávaný. Domovem je olivovník ve Středomoří, ale dnes už jej najdeme i v takových zemích jako je Chile, Peru nebo Austrálie.
Léčebně se užívají jak listy ve formě prášku, nálevu (i ve směsích s dalšími bylinami) nebo tinktury, tak olej lisovaný ze zralých plodů - oliv. Rozemleté suché listy se přikládají na zánětlivá onemocnění kůže a smíchané s moukou zase tvoří základ obkladu podbřišku při děložním krvácení. Vnitřně se používá nálev nebo tinktura z listů při vysokém krevním tlaku a preventivně proti ateroskleróze. Nás ale spíše zajímá použití oleje, protože k listům nemáme bohužel přístup. Používáme výhradně extra panenský olivový olej, jak jídlu, tak k léčení. Olivový olej je vhodný jako nosič pro nakládání nejrůznějších bylin a koření, a jako takový se uplatní rovněž v kuchyni i domácí lékárně.
Olivový olej se používá jak zevně, tak vnitřně a to nejen jako cenná potravina, ale i jako léčivka. Obsahuje značné množství mononenasycených mastných kyselin, řadí se tedy mezi zdravé tuky, kterými nemusíme šetřit. Blahodárně ovlivňuje sekreci trávicích šťáv a metabolismus tuků, hojí zánětlivé onemocnění střev, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, riziko onemocnění cukrovkou 2. typu a kromě rakoviny tlustého střeva pravděpodobně i rakoviny prsu a vaječníků. V olivovém oleji najdeme také vitamín E, jehož zásluhou olivový olej podporuje správnou činnost srdce, zdravý růst buněk a regenerační procesy v těle. Kromě vitamínu E obsahuje i vitamíny A, C, D a K.
Zevně jej můžeme s úspěchem využít na masáže při bolestech kloubů, namožených svalů a břišních kolikách nebo teplé obklady hrudníku při zánětu plic. Účinek olivového oleje na zdravou vlasovou pokožku je též dobře známý, stejně jako jednoduchá ochrana proti slunci. V místě původu olivovníku se olejem potírala kůže postižená prašivinou, což má v sobě jistou logiku, paraziti se pod vrstvou oleje zadusí.
Vnitřně je olej používán při poněkud drastickém, ale účinném odstraňování žlučníkových kamenů, o této terapii je ale lépe poradit se s lékařem, může totiž teoreticky dojít k ucpání žlučovovodů vypuzovanými kameny.
Olivovník je stromem míru, čistoty, laskavosti a štěstí, vždyť kdo by neznal symbolismus olivové ratolesti v zobáku holubice na Noemově arše nebo věnčení vítězů starověkých olympijských her právě olivovoým listím? Sušené olivové listy se pálí při obřadech, kdy je zapotřebí znovunastolit harmonii a posbírat ztracenou energii.
Fotografie je z řeckého ostrova Samos, řecké olivy a olej jsou všeobecně pokládány za nejkvalitnější.



BYLINÁŘSTVÍ

Tato kniha od skvělého bylináře a především moudrého a laskavého člověka Wolfa Dietera Storla nepřinese jeho skalním čtenářům žádné nové informace, ale tak krásně se čte! Když poznáte, jak obrovskou míru angažovanosti, znalostí, odříkání a skutečné oddanosti po mnoho dlouhých let obnáší stát se opravdovým bylinářem, skoro ztrácíte víru v to, že jednoho dne se tomu alespoň přiblížíte. Ale to nakonec nevadí, každý máme svou cestu a záleží jen na tom, s jak silnou touhou a jasným záměrem po ní kráčíme.
"Nejdůležitější podmínkou je čistá duše, neboť pouze tomu, jehož duševní šat je čistý, bude umožněna komunikace s božskou světelnou bytostí - a dévy jsou takovými bytostmi. K čisté duši patří čisté svědomí, upřímnost, soucit a duchapřítomnost.
Já neumím léčit, to dévy, Bohové - říkají mnozí šamani."



POLÉVKA Z FAZOLÍ A CUKETY

Den předem namočíme 250 g bílých fazolí do teplé vody se lžící jablečného octa (kvůli kyselině fytové). Druhý den je v cedníku propláchneme, vložíme do hrnce, přidáme kousek mořské řasy (kvůli jódu), zalijeme 1,75 l vody a vaříme doměkka.
V jiném hrnci necháme na dvou lžících oleje zesklovatět pokrájenou cibuli, přidáme 100 g namletých vlašských ořechů, okořeníme dobromyslí a chvíli opékáme. Přidáme 1 kg nastrouhané cukety (objevila jsem v mrazáku strouhanou cuketu z roku 2015, ehm), 400 g pokrájených rajčat, osolíme a vmícháme uvařené fazole i s vodou, ve které se vařily (řasu odstraníme nebo pokrájíme na kousky a vrátíme do polévky). Vaříme půl hodiny.


LUNÁRNÍ KALENDÁŘ MARTINY LUKÁŠKOVÉ NA 8. TÝDEN ROKU 2018


POLENTOVÁ "PIZZA"

Moje oblíbená jakoby pizza, chcete-li korektněji polentový koláč, tentokrát se žampiony a divokými rajčátky. Příprava je velmi snadná, vyhnete se kynutí těsta a pochutnat si mohou i bezlepkáři. Věřte mi, je opravdu vynikající!

Do hrnce nasypeme 150 g kukuřičné polenty, osolíme, okořeníme dobromyslí nebo bazalkou a stroužkem utřeného česneku, přidáme lžíci olivového oleje, půlku najemno nakrájeného pórku a zalijeme 500 ml vody. Dobře promícháme a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Hustou polentovou kaši rozprostřeme (pomůžeme si mokrou lžící) do vymaštěné 30 centimetrové dortové formy a uhladíme. Postupně vrsvíme 130 g nastrouhané rostlinné mozzarelly, kolečka červené cibule, 120 g na plátky nakrájených žampionů a 130 g rajčat. Osolíme (použila jsem ochucenou borůvkovou sůl) a zalijeme 200 ml mandlové (nebo jiné rostlinné) smetany. Pečeme při 180 stupních asi 45 – 50 minut.


SOJOVÁ POMAZÁNKA S OLIVAMI

Do mixéru vložíme 100 g předem uvařených sojových bobů (vždy si jich uvařím větší množství najednou a po částech zamrazím), jednu středně velkou uvařenou a oloupanou bramboru, jednu cibuli osmaženou na oleji, 75 g černých oliv, lžíci nastrouhané syrové červené řepy, lžíci lahůdkového droždí, pepř a sůl, lžíci jablečného octa a tři lžíce olivového oleje. Rozmixujeme a podáváme na tmavém pečivu, zdobíme naťovou cibulkou.


RAJSKÁ POLÉVKA S BOBY A RÝŽÍ

Skutečně skvělá polévka, doporučuji ji jíst s čerstvým kváskovým chlebem. Je to úplně dostačující oběd.
Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli, vmícháme 70 g kulatozrnné rýže, osolíme a jakmile se rýže začne přichytávat, vsypeme 560 g pokrájených rajčat (já jsem použila zamražená divoká rajčátka, která nám rostou na zahradě jako plevel). Okořeníme majoránkou, zalijeme 1 l vody a vaříme 20 minut. Přidáme 200 g předem uvařených sojových bobů (vždy si jich uvařím větší množství najednou a po částech zamrazím), 70 ml mandlové nebo jiné rostlinné smetany, dvě lžíce lahůdkového droždí a ještě pět minut povaříme. Odstavíme a vmícháme čtyři lžíce sekaného kopru.


ZIMNÍ ČAJ

Dnes jsem trochu uklízela bylinkový záhon, protože u nás po dlouhé době vykouklo sluníčko. Při odtřihávání suchých stvolů jsem objevila hotové bohatství – čerstvou šantu a dobromysl. Jakoby ty dvě požehnané bylinky věděly, jak je mi zima dlouhá a jak je mi smutno z nedostatku sluníčka – obě dvě jsou totiž na zlepšení nálady, ostatně dobromysl to říká už svým jménem
🌿☕🌿